Ekologick materily ve stavebnictv


?Ono se ?ekne "eko" ... N?kdy to znamen ekologick a n?kdy ekonomick. V dnen dob? je vce sklo?ovna ekologie, tak si pod pojmem eko lid p?edstav spe ekologick. A toho vyuvaj r?zn vrobci, kdy sv?j materil ozna? za EKO. A n?kde dl malmi psmenky dopou, e je materil ve t?d? ekonomic. Nicmn? nutno ?ci, e lidi stle zajmaj oba smysly tohoto slova, tedy jak EKOLOGICK, tak EKONOMICK. A to nejen ty, kte? maj "hloub?ji do kapsy". J se ve sv tvorb? zam??uji na oboj strnku materil?, ale pokud mm mezi nimi volit (a je to n?kdy t?k), tak szm vce na kvalitu ?inku, tedy ?istotu pro ivot a tud i udritelnost ivota do budoucna = ekologii. Paradoxn? by ze sv podstaty m?lo bt ve, co je p?mo z p?rody i zrove? maximln? ekonomick, le? v dnen p?evrcen dob? je tomu prv? ?asto naopak. Najdou se vak materily, kter p?i sprvnm hlu pohledu spln oboj. Mluvm tm nap?klad o slam?nch balcch, hln?, uleelm vpnu, druhotn? pouitm d?evu apod. Jsou to zrove? materily, kter lze do budoucna bezezbytku recyklovat a nezatit tm p?rodu. Tm se dotkm i tmatu ivotnosti. P?i sprvnm hlu pohledu lze bezesporu konstatovat, e mnohdy morln ivotnost skon? mnohem d?ve ne fyzick a dan d?m je tak akort na zbourn, protoe u ho nikdo nechce obvat. A to je nkladn a tud neekonomick a zrove? neekologick. Na druhou stranu dob?e udrovan d?m z materil?, o kterch jsem mluvila ve (slma, hlna, vpno, d?evo) m?e vydret stalet (o tom je spousta doklad?), a to nejen nap?? sv m?kkosti, ale prv? pro ni. M toti mnohem lep p?edpoklady p?estt ot?esy, tady myleno zemsk. Tot tma bude mon zajmav?j v budoucnu, kdy v?da o?ekv v?t zemskou aktivitu. Ekologick pohled m zrove? dv? polohy. Prvn je ta, abychom zanechali p?rodu ?istou pro nae d?ti, a druh, abychom si stav?li domy pro ns zdrav. A toto tma je myslm to, kter zajm v dnen dob? ?m dl vce lid. A nesouvis to jen s materily, ale i se znalostmi prostoru kolem ns, jeho energiemi. Viz obrzek.